Zamiloval jsem se do kolibříků… Sám nevím proč a neumím si to vysvětlit. Snad proto, že tito ptáci popírají fyzikální zákony. Létají s neuvěřitelnou rychlostí (počítáno vzhledem k jejich miniaturní velikosti), hned dopředu, pak zase pozpátku, pak střemhlav kolmo vzhůru až kamsi, kde se ztrácí lidskému zraku v oblacích. Snad je miluji pro jakousi barevnou neuchopitelnost – jejich […]
Pokračovat ve čteníNa světě žije v současnosti pouhých asi 80 rodin horských goril. Jedinou oblastí, kde se s nimi můžeme setkat, jsou horské pralesy na pomezí Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo. Některé gorilí rodiny byly před nedávnem tzv. habituovány, tedy jsou dnes na lidi zvyklé a návštěvy turistů jim nevadí. Jsou to pořád zvířata divoká, rozhodně ne ochočená! […]
Pokračovat ve čteníSoučasná covidová doba nás nutí dělat zaběhnuté a osvědčené činnosti jinak. Je to jistě výzva, ale myslím, že je třeba znát určitou míru a také dobrovolně nerezignovat na zvyky, které nám ještě nedávno přinášely radost. Cestovatelské projekce a přednášky se letos nemohou konat. Mnoho mých kolegů „přešlo“ do on-line prostoru a pořádají přednášky (i celé […]
Pokračovat ve čteníHrozně nerad se někam vracím. Vůbec nejhorší jsou návraty na místa, kde vám bylo hezky. Každý, kdo hodně cestuje, to zná – prožijete fantastickou dovolenou na malém ostrově v Thajsku a vrátíte se domů plni nádherných zážitků a vzpomínek. Vzpomínky postupně ale vytěsní z paměti to nepříjemné a zůstane jen přibarvená iluze, že „vše bylo super“. Po […]
Pokračovat ve čteníNěkdy stojí za to žít život jen kvůli jedinému setkání s „osudovým“ člověkem, kvůli jedinému mateřství, kvůli gestu, činu, slovu nebo veřejnému vystoupení, které změní běh dějin, jen kvůli jedinému okamžiku, který změní celý život jednoho nebo i více lidí. A to se vám nemusí přihodit pouze v životě, ale také na cestě. Stejně tak stojí […]
Pokračovat ve čteníPřijďte se podívat na výstavu velkoformátových fotografií portrétů lidí z Barmy v parkánu zámku Pardubice. Je to prostor pod širým nebem s velmi zvláštní a podmanivou atmosférou… Fotek tu sice není mnoho (jen 14), ale zato jsou fakt velké (2,2 x 1,6 m). Otevřeno je stále, nic se neplatí a to vše potrvá až do […]
Pokračovat ve čteníZačátkem 90. let jsme dvakrát cestovali do nejvyššího pohoří ruské Sibiře – na Altaj. Byly to, při tehdejších možnostech vybavení, navigace a map, docela dobrodružné výpravy do naprosté divočiny, navíc s horolezeckými “vložkami”. Ty cesty patří dosud k tomu nejlepšímu, co mě v životě potkalo. Nápad vrátit se sem po čtvrtstoletí, s pěti křížky na […]
Pokračovat ve čteníMám rád staré věci. Dýchá z nich jistota, že tu nebyly zbytečně. Jsou použité, osahané, odřené a odložené. Možná je v nich i lítost, že dlouho někomu sloužily a teď nemohou. Přitahují mě a vyhledávám je. Mám doma i dva staré zeměpisné atlasy. Ten starší pamatuje mocnáře Františka Josefa – fialových čar, označujících hranice je v […]
Pokračovat ve čteníUmíte si představit, že byste šli do divadla, herci by se dostali do transu a hra by trvala rovných pět hodin? Bez přestávky! Že ne? Ani se nedivím… Na indonéském ostrově Bali to však není nic neobvyklého. * * * Kečak je tradičním balijským divadelním představením, něco na pomezí tance a činohry, vlastně […]
Pokračovat ve čteníNázev článku jistě vyvolá u mnohých čtenářů úsměv na tváři. Vždyť hledat v prozkoumané Evropě místo podobně bohaté přírodními skvosty, jež symbolizuje zmíněný americký národní park, by určitě bylo pošetilostí. Přesto pojmenování Rumunský Yellowstone není tak docela nadsázkou. * * * Tímto jménem jsme si při jedné z mnoha cest do Rumunska „soukromě“ označili oblast nevysokých pohoří, […]
Pokračovat ve čteníaneb Údolí mrtvých buvolů Sedím na nízké proutěné lenošce, opírám se zády o vyhřátou stěnu dřevěného domku v jedné himálajské vesničce, jejíž jméno pro mě momentálně nemá naprosto žádnou důležitost. Zapadající subtropické slunce dělá na obloze nepředstavitelné obrazové kreace, ze sousedního údolí doznívá hřmění podvečerní bouřky a domorodci v přicházejícím šeru dokončují úklid úrody fazolí do […]
Pokračovat ve čteníKdyby kahau nežil na Borneu, ale v českých zemích, určitě by při své inteligenci primáta skvěle zapadl mezi naše pivní tatíky. Sedavý způsob života, kulaté nafouklé bříško, velký pijácký nos a cholerická prudérní nátura – no nejsou to průvodní znaky českých pivních štamgastů? * * * Nosáč Protože však kahau nikdy neopustil třetí největší ostrov této […]
Pokračovat ve čteníŽenu ani květinou neuhodíš – rafflésie by ji rovnou zabila… Jedno z klasických ponaučení slušného chování pro muže praví: „ženu ani květinou neuhodíš“. V jihovýchodní Asii existuje ovšem květ, kterým by to po pravdě řečeno ani nešlo – tak je velký a těžký. Květy raflésií jsou dokonce největšími květy světa, měří v průměru více než metr a váží […]
Pokračovat ve čteníRozpadem Sovětského Svazu vzniklo velké množství malých rádoby samostatných, leč nevýznamných republik. Některým Rusko samostatný vývoj nepovolilo a připoutalo je zpět vojenskou silou (např. v Čečensku), jiné ponechalo svému vývoji, protože jsou příliš bezvýznamné. K těm druhým patří republika Altaj. * * * Již tři hodiny se řítíme stokilometrovou rychlostí v dosti opotřebovaném […]
Pokračovat ve čteníBrodíme se téměř po kotníky v obtížně definovatelné blátivé hmotě, která nejspíš bude páchnoucí směsí vody, krve, shnilých vnitřností, prachu a zbytků zeleniny. Celá dlouhá ulice Qingping Lu je vyplněna zápachem a zvířecími hlasy. Předsmrtnými hlasy, ze kterých je jasně cítit, že volající živáčkové si uvědomují, proč tu jsou. Bezbrannost a zvířecí smutek se jasně zračí […]
Pokračovat ve čtení
Kdysi dávno učitel, ale potom raději zoolog v muzeu, popularizátor ochrany přírody, fotograf, publicista.
